Postoje evropských a ruských představitelů k mírovým rozhovorům
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen označila situaci kolem války na Ukrajině za „uklouzlou“ a „nebezpečnou“. Obvinila Rusko z absence „skutečných záměrů“ k zahájení mírových jednání. Její komentáře přišly krátce před tím, než mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil za předčasné mluvit o dosažení mírové dohody.
Von der Leyen zdůraznila, že Ukrajina bude potřebovat silné bezpečnostní záruky, které odradí od dalších útoků. Poukázala při tom na to, že Rusko stále zastává post-marksistický postoj a vnímá evropský kontinent jako „ sféru vlivu“.
Rozvoj diplomacie a vyjednávání o míru
Projevila se v době, kdy Spojené státy zvýšily úsilí o mediaci mezi Kyjevem a Moskvou. Tato jednání, konaná v Ženevě a následně v Abú Zabí, vedla k tomu, že Ukrajina přijala „podstatu“ mírové dohody po úpravách původního 28bodového plánu, který byl široce kritizován za jednostrannost ve prospěch Ruska.
Ukrajinský prezident Zelenskyj označil nový návrh za „správný přístup“, avšak pokračují zásadní sporné body s Ruskem, které Kreml stále opomíjí a které se nesou v duchu odmítavého přístupu k kompromisům.
Výhledy a postoje Evropské unie k budoucím krokům
V projevu poslancům Evropského parlamentu von der Leyen ujistila, že Evropa Ukrajině „stojí za nimi“ a bude ji podporovat na každém kroku. Zmínila také zablokované ruské majetky v Evropě, odhadované na 210 miliard eur (185 miliard liber), které jsou drženy v evropských finančních institucích.
Belgii aktuálně odrazovala myšlenka přesunout tyto prostředky na Ukrajinu, neboť se obává porušení mezinárodního práva a toho, že bude muset platit, pokud Moskva napadne právními kroky. Další země se také obávají, že by zodpovědnost za splacení těchto zmrazených aktiv na konci dne padla na evropské daňové poplatníky. Von der Leyen však tyto obavy mírnila, když uvedla, že si nedovede představit takový scénář.
Komise připravila „alternativní plán“ a právní dokument, a rozhodnutí o zmrazených aktivech by mělo být přijato na schůzce evropských lídrů koncem prosince.
Rovnováha sil a zapojení mezinárodních aktérů do mírových jednání
Poslední dny intenzivní diplomacie byly do značné míry vyloučení z účasti Evropanů, kteří byli minulý týden zaskočeni ameriško-ruským 28bodovým plánem míru, jenž obsahoval návrhy na předání území pod ukrajinskou kontrolu Rusku či omezení velikosti ukrajinské armády. Evropské vedení nyní požaduje aktivní účast ve vyjednávání před tím, než bude dosaženo konečné dohody, o čemž v úterý rozhodla schůzka tzv. „koalice ochotných“, vedená Francií a Velkou Británií, zaměřená na bezpečnostní záruky.
Von der Leyen prohlásila, že „co se týká budoucí mírové smlouvy, bude hodně záviset na Evropské unii a jejích spojencích v NATO.“ Zároveň zdůraznila, že „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“, „nic o Evropě bez Evropy“ a „nic o NATO bez NATO.“
Německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že Evropa není „figurínou ve hře“, ale soběstačným aktérem s vlastními zájmy a hodnotami.
Naopak, zatím se nepočítá s tím, že by se Evropané zapojili do dalších kol jednání, když Kreml jejich zapojení odmítl označením takových zásahů za „naprosto zbytečné“.
Na místo Evropské unie se chystá americký vyslanec Steve Witkoff, který příští týden odcestuje do Moskvy, zatímco ministr obrany Spojených států, Dan Driscoll, odcestuje na Ukrajinu. Od začátku druhého mandátu Trumpa vrátilo se USA k tzv. „spojenecké diplomacii“, avšak doposud se tento přístup neprojevil ve zvláštním posunu vpřed.
Krok ke konkrétním jednáním
Ukrajinský prezident Zelenskyj v úterý uvedl, že chce před koncem měsíce zahájit přímé rozhovory s Trumpem, aby projednali hlavní sporné body, například suverenitu nad východními oblastmi Ukrajiny, členství v NATO nebo velikost armády. Mezitím Trump na sociálních sítích oznámil, že je připraven se brzy sejít s Zelenským a Putinem, ale „POUZE tehdy, až bude dohoda o ukončení této války FINALIZOVÁNA nebo v jejím posledním stádiu“.
