Prezident Emmanuel Macron v nejbližších dnech oznámí zavedení nového vojenského systému zaměřeného na zvýšení počtu vojáků v rámci francouzských ozbrojených sil. Podrobnosti zatím nejsou plně zveřejněny, avšak podle francouzských médií by šlo o systém dobrovolný, finančně odměňovaný a trvající deset měsíců.
V rozhovoru s místními médii se Macron snažil uklidnit veřejnost tím, že tato nová služba nebude znamenat, že by mladí lidé byli posíláni do bojů na Ukrajině. „Momentálně musíme rozptýlit jakékoliv mylné představy, že bychom poslali naše mladé lidi do Ukrajiny,“ uvedl. „To rozhodně není to, o čem toto je.“
Prezident však zdůraznil, že nový rámec má řešit „touhu po službě“ mezi mládeží a také čelit „hybridní konfrontaci“ vedené Ruskem. „Pokud se Francouzi chtějí chránit, musíme ukázat, že nejsme slabí před mocností, která nás nejvíce ohrožuje,“ poznamenal Macron. Dále dodal, že je důležité, aby co nejvíce občanů pochopilo, jakou roli hraje armáda a jak funguje.
O oficiálních detailech ohledně nové vojenské služby zatím nebyly zveřejněny, ale předpokládá se, že Macron rozvede podrobnosti během návštěvy vojenské základny ve čtvrtek. Německá média naznačují, že přepracovaná dobrovolná vojenská služba by mohla trvat deset měsíců. Dobrovolníci by podle La Tribune Dimanche dostávali měsíční odměnu ve výši 900–1000 eur (cca 19 000 až 21 000 Kč).
Historie vojenské služby v ČR a aktuální legislativa
V roce 1996 byla ve Francii zrušena povinná vojenská služba. Současná forma národní služby, nazývaná Service nationale universel (SNU), obsahuje pouze dvoutýdenní výcvik následovaný dalšími dvěma týdny komunitní práce. Tato služba byla zavedena v roce 2019, avšak nezískala větší popularitu.
Za podporovatele nových návrhů lze považovat například Raphaëla Glucksmanna z levicově orientované strany Place Publique, který navrhl, aby služba byla univerzální a povinná – nikoliv nutně vojenská – a přispívala k vytváření sociální koheze. Naproti tomu představitelé Národní fronty (RN), například Sébastien Chenu, podporují ideu začít s povinnou tří měsícovou vojenskou službou pro mladé muže i ženy, kterou by bylo možné později rozšířit.
Současná bezpečnostní situace a reakce France
Minulý týden velitel francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon zkritizoval na kongresu starostů fakt, že Francie postrádá vůli bojovat, a varoval, že země se může „zbavit svých dětí“ v případě možného válečného konfliktu s Ruskem. Tento varovný tón zdůraznil prezident Macron již dříve, když označil začátek roku za „zvrat v historii“.
V březnu, v souvislosti s nástupem druhého volebního období Donalda Trumpa a pokračováním ruské války na Ukrajině, Macron veřejně prohlásil, že Francie a Evropa musí být připraveny, pokud Spojené státy nebudou stát při nich. „Musíme být jednotní a odhodlaní se bránit,“ řekl. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 některé evropské státy začaly znovu zavádět či rozšiřovat vojenskou službu. Německo od příštího roku plánuje přimět všechny osmnáctileté muže vyplnit dotazník o jejich schopnosti sloužit, aby dramaticky zvýšilo počet vojáků. Latvie a Švédsko již nedávno obnovily vojenskou službu a Litva ji zavedla po ruské anexi Krymu v roce 2014.
