Odezva vojáků na návrh mírových návrhů
Ukrajinským vojákům, kteří působí na frontové linii, se dostalo do rukou navrhovaných amerických mírových plánů, jež vyvolaly směsici postojů od vzdoru přes hněv po rezignaci. BBC oslovila několik osob, jež svá stanoviska vyjádřily prostřednictvím sociálních sítí či e-mailů, a to jako reakci na původní americký návrh – jehož detaily unikly minulý týden. Od té doby americko-ukrajinské vyjednavače zaměstnávají změny těchto návrhů, a jednání o takzvaných „rámcích míru“ mají v plánu pokračovat.
Postoj vojáka z východní Ukrajiny k původnímu plánu
Yaroslav, který působí na východě Ukrajiny, kriticky hodnotí plán slovy: „To je k ničemu… nikdo ho nepodpoří.“ Naopak vojenský lékař s přezdívkou Shtutser ho označil za „naprosto ostudný koncept mírového plánu, který si nezaslouží naši pozornost.“
Na druhé straně se objevil i voják s přezdívkou Snake, jenž konstatoval: „Je čas alespoň na něčem se dohodnout.“ Tato různorodá stanoviska od vojáků, kteří s BBC sdíleli své názory, se týkala klíčových aspektů původního amerického mírového návrhu.
Ústup z území
Americký návrh mírové dohody byl předložen v období, kdy Ruská federace zaznamenává významné pokroky na bojišti. Za poslední měsíc Ukrajina přišla o dalších 450 km² území ve prospěch Ruska. Ačkoliv Kyjev ještě kontroluje přibližně 15 % oblasti Donbas, zahrnující Luhansk a Doněcké oblasti, které jsou pro Rusko klíčové, původní americký plán předpokládá celkový ústup z této oblasti, včetně částí, které Ukrajina bránila téměř čtyři roky intenzivního konfliktu.
Snake uvádí: „Nechť si to vezmou, prakticky už v městech a vesnicích nikdo nezůstává… Nebojujeme za lidi, ale za půdu, při čemž však ztrácíme více a více lidí.“
Andrii, vyšší důstojník ukrajinského generálního štábu, hodnotí návrh jako „bolestivý a těžký“, přesto však naznačuje, že Ukrajina možná jinou možnost nemá. Změny v Donbasu jsou od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a povstalci obsadili části regionu. „Nechceme se ho vzdát, ale vojenské síly a zdroje nám to nedovolí,“ říká.
Region je od začátku války nejvíce zasažen. Tisíce ukrajinských vojáků zde přišly o život při obraně území, které je vnímáno jako strategicky klíčové.
Matros, který válčí od roku 2018, tvrdí, že ukončení obrany Donbasu „zruší všechny snahy ozbrojených sil“. „To by ignorovalo životy padlých vojáků i civilistů,“ dodává.
Omezení velikosti ozbrojených sil
Podle amerického návrhu by měla Ukrajina omezit svou armádu na 600 000 příslušníků. To je stále výrazně více než během invaze, kdy měla okolo 250 000 vojáků na plný úvazek, ale méně než nyní, kdy podle odhadů má ukrajinská armáda přes 800 000 členů. Snake se domnívá, že mnoho současných vojáků bude potřeba na obnovu země po skončení konfliktu. „K čemu je nám tolik vojáků, pokud máme záruky bezpečnosti?“ ptá se.
Andrii, který představuje důstojníka, souhlasí. „Pokud jsou záruky, nemá smysl udržovat tak velkou armádu. Lidé jsou unavení a chtějí se vrátit k rodinám. Není důvod udržovat vojenskou sílu v době míru.“
Medic Shtutser však argumentuje, že ukrajinská armáda je „největší ochranou před porážkou a otroctvím“. Naopak Matros označuje návrh na snížení velikosti armády za „převlečenou manipulaci a nesmysl“.
Záruky bezpečnosti
Ukrajina bude při hlasování o návrzích závislá na jistotách své budoucí bezpečnosti. Pondělí, že členství v NATO je vyloučeno, ale členství v Evropské unii nikoliv. Existuje slib amerických záruk, pokud by Rusko útočilo znovu, avšak bez podrobností o konkrétním rozsahu podpory. Návrh rovněž počítá s vyloučením přítomnosti vojsk NATO na území Ukrajiny v případě uzavření dohody.
Yevhen, dronový operátor z východní Ukrajiny, však považuje přítomnost cizích vojsk za důležitou záruku bezpečí. Velká Británie a Francie usilují o vytvoření „reassurance force“ v případě příměří, prostřednictvím „Coalition of the Willing.“
„Líbí se mi britský plán nasadit vojáky na Ukrajinu přes tuto koalici,“ říká. „To je jediný způsob, jak můžeme vyhrát – zavedení spojeneckých jednotek.“
Opačný názor má Andrii, jenž věří, že Evropa není schopná nabídnout významnější záruky. „Evropa je nespolupracující a rozdělená,“ tvrdí. „Vypadá to, že poslední naděje spočívá pouze ve Spojených státech.“
Další vojáci však mají pochybnosti o amerických zárodech. Shtutser konstatuje, že „americké bezpečnostní záruky za současné vlády nejsou žádné záruky“.
Volební proces a politická situace
Americký návrh stanoví, že Ukrajina by měla během 100 dnů od ukončení války uspořádat nové volby. Podle ukrajinské ústavy však nelze volby během válečného stavu konat. Faktem je rostoucí napětí vůči současné vládě, která čelí vážným obviněním z korupce. Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) aktuálně vyšetřuje podezření na zneužívání státních kontraktů v energetickém sektoru v hodnotě 100 milionů dolarů.
Prezident Zelenskyj již musel odvolat dva ministry, kteří odmítají tyto tvrzení. Vyšetřování je spojeno i s bývalým místopředsedou vlády a obchodním partnerem. Skandál eskaluje vnitropolitické spory a je hlavním tématem v ukrajinských mediích.
Vozí z frontových linií také podporu pro nové volby. Snake říká: „Samozřejmě, že jsou nutné – ti u moci teď nejsou důvěryhodní.“
Další voják, Marin, souhlasí s tím, že „je třeba pročistit současnou vládu od korupce,“ a Andrii dodává, že „je třeba kompletně resetovat vládu prostřednictvím voleb, ale není třeba to dělat okamžitě.“
Nové volby jsou pravděpodobně nejméně sporným bodem celého návrhu, i když někteří vojáci se shodují, že „nepůjde o jednoduchý úkol.“ Yaroslav sice říká, že „to určitě nebude fungovat“, zatímco Oleksandr jeho názor odsuzuje vulgárním výrazem.
Jediná jasná zpráva z úst vojáků je, že mnoho z nich je unaveno bojem. Andrii uzavírá: „Pokud to ukončí válku, tak to pro mě stačí.““
